Bída z minulé sezóny pokračuje
Tak jsme se po dlouhé zimní pauze zase sešli na fotbale s očekáváním, co přinese nadcházející sezóna. Po mnoha letech jsme se ocitli v 6. lize a kdo si myslel, že to bude sranda, tak se hrubě mýlil. Ještě jsme se nedokázali vyrovnat s přestupem Ládi a Jirka, který ho měl nahradit, se nám odstěhoval z Prahy. Účast na prvním zápase sezóny potvrdilo 7 lidí. V našem stavu je jeden na střídání nadstandardní počet, ale bohužel Tomáš a Radek se na to prostě vysrali a nebýt Mika Šťastného, zaregistrovaného 3 hodiny před výkopem, kterému skončil dříve trénink, a proto překvapivě přišel, hráli bychom na velkém hřišti na Tempu pouze ve čtyřech.
Od první minuty nás soupeř důsledně obsazoval a napadal rozehrávku už u naší brány. Z napadání pramenily chyby a několik střeleckých pokusů soupeře, které ještě stačil Matys pochytat. Jako blesk z čistého nebe přišel Mikův centr na Martinovu hlavu a vedli jsme 1:0. Naše vedení trvalo asi 5 minut. Soupeř vyrovnal povedenou střelou, kterou schoval za Pavla a Jardu a Matys jí zaregistroval až v síti. Chvíli na to Michal prostřelil z úhlu gólmana k bližší tyči a Mike prostřelil zeď z přímého kopu a vedli jsme 3:1. Tento stav ale nevyjadřoval poměr sil na hřišti, protože v této době byl poměr střel na branku zhruba 3:10. Od této chvíle soupeř přestal střílet a začal kombinovat až do prázdné branky. Tato změna taktiky mu přinesla už do poločasu vyrovnání.
Do druhé půle soupeř vyměnil brankáře, který se ukázal jako lepší v poli než v bráně a po pěti minutách otočil skóre střelou, která se rozhodně dala chytat. Od této chvíle jsme nestíhali vůbec nic a soupeř s patrně vyšším věkovým průměrem, ale dvěma hráči na střídání, nás rozebíral neustálými přečísleními od 3 na 2 až po 4 na 1. Skóre tak patnáct minut před koncem narostlo na 3:7 a začal hrozit další debakl. Naštěstí díky naší dnešní 100%-ní střelecké produktivitě snížil Jarda střelou z dálky a Pavel po hezké individuální akci na 5:7. Za tohoto stavu soupeř znervózněl a rozhodl se nás dorazit, což se mu po dvou minutách povedlo, když po sedmi přihrávkách na jeden dotek uklízel z metru do prázdné na konečných 5:8.
Co dodat závěrem?
Vlivem mizerného scházení poslední rok jsme nesehraní, nikdo neví, co udělá ten druhý, a proto nejsme schopni založit kloudnou akci. Vlivem únavy z nestřídání se nestíháme vracet a ani udržet míč vepředu. Nezbývá nic jiného než najít pětici hráčů, která přijde na většinu zápasů a vytvoří osu týmu, která se sehraje a bude udávat ráz naší hry.