Bláznivá přestřelka se šťastným koncem
Útok byl lepší než obrana
Sestava: Láďa, Matys, Honza, Jarda, Michal, Venca, Radek, Lukáš, Fíďa, Luboš
Branky: Láďa (as. Honza), Fíďa (as. Láďa), Luboš (as. Venca),Fíďa (as. Venca), Lukáš (as. Láďa), Láďa (as. Radek)
Kdyby byli zdraví Petr s Romanem, museli bychom snad požádat ještě o jednu lavičku. Tolik se nás sešlo na 4. zápas. Soupeř s jedním hráčem na střídání a s hráčem z pole v brance musel být trochu rozhozen, jenomže my jsme toho nevyužili.
Ale popořádku. Začátek zápasu byl lehce v naší režii, ale ukázalo se, že soupeř, přestože z předešlých zápasů sbíral spíše remízy, nebude snadné sousto. Neproměnili jsme dvě slibné šance a přišel trest ze standardky. Než si Matys srovnal zeď a ostatní se domluvili, kde mají stát, zůstal jeden hráč zcela volný a v pohodě doklepl Matysem vyražený míč. Naštěstí se nám podařilo rychle výsledek otočit a dostali jsme se do vedení 2:1. Místo toho, aby nás to uklidnilo, začali jsme předvádět naše typické neosobní bránění, nedůraz a neschopnost soupeři odebrat balón. Výsledkem toho bylo, že jsme do poločasu vedení ztratili a počtvrté ze čtyř kol poločas prohráli, tentokrát 2:3.
Naštěstí druhé poločasy nám zatím vycházejí. Trochu důraznější domluva zaměřená na bránění celého týmu snad zabrala, a tak se zase skóre otočilo v náš prospěch. Pomohl tomu hodně Vašek, který si uvědomil, že úkolem obránce není stát před soupeřovou brankou, ale na góly přihrát útočníkům, což se mu dvakrát povedlo a Luboš s Fíďou s přihrávkami naložili tak, jak útočníci mají. Vypadalo to, že soupeři dochází dech a skóre bude utěšeně narůstat, ovšem chyba lávky. Další nedůslednost v obraně znamenala vyrovnání. Lukáš sice znovu vrátil vedení na naši stranu, jenže soupeř dokázal znovu vyrovnat. A potom se děly věci. Do konce zápasu chybělo pár minut, když se soupeřův hráč protlačil přes Láďu a postupoval zleva sám na Matyse. Ten vyběhl a skočil mu pod nohy, což zřejmě protihráč očekával a pěknou stahovačkou nechal Matyse za zády. Ten už v pádu stačil jen utrousit, cituji: „A je to v prdeli“, čímž zřejmě soupeře rozhodil natolik, že ten netrefil úplně prázdnou bránu. To se nakonec ukázalo jako velmi důležité, protože v poslední minutě jsme podnikli útok, míč se dostal po pěkné přihrávce od Radka k Láďovi a ten rozhodl – 6:5.
Takovou kliku jsme neměli, ani nepamatuju. Soupeř by si za svůj výkon zasloužil alespoň bod, ale bohužel pro něj nebere nic. My bychom se měli z tohoto poučit a vrátit se k bojovnosti, kterou jsme předvedli proti Litrpůlu. S takovým výkonem příště rozhodně neuspějeme! Nicméně je nevídané, abychom prohráli 3x po sobě první poločas a dokázali to vždy otočit.