Ještě že nám už o nic nešlo
Vzhledem k tomu, že jsme si v minulém kole zajistili, účast v 6. lize i pro příští sezónu, jsme měli dnes příležitost si zahrát pohodový fotbal bez nervů o výsledek. A to bylo veliké štěstí, protože soupeř potřeboval k záchraně alespoň bod a rozhodl se, že ho získá právě v tomto zápase. Z předešlého působení ve vyšších patrech Hanspaulky se navzájem dobře známe, a proto nás překvapilo, že Galoše se sotva sešly a je překvapilo, že proti nim stojí úplně jiný tým, než čekaly. Už asi ve třetí minutě se nás soupeřovi hráči snažili rozhodit narážkami na to, jestli máme úplně v pořádku naše registrace. S tím ale moc nepochodili, tak vytáhli druhý trumf – tři hráči hrají v lisovkách a to se nesmí. Samozřejmě měli pravdu, ale od dob co se Hanspaulka přestala hrát na škváře, jsem uplatnění tohoto pravidla v praxi nezažil. Soupeř byl ale neoblomný a pro jistotu bodů si chtěl zahrát 55 minut přesilovku 5 na 3. Nakonec svolili k tomu, že Filip s Márou mohou hrát v botách, ve kterých přišli, ale Mikovi hru v pantoflích nedovolil. Takže, když na ostatních hřištích pomalu končil poločas, my mohli začít konečně hrát. Celý první poločas se odehrával v pomalém tempu prakticky bez šancí. Naším hlavním cílem bylo nezranit se a soupeřovým neinkasovat. Druhá půle byla stejná, nekoukatelný fotbal, kde se o zábavu starali pouze rozhodčí, kterým níže věnuji samostatnou kapitolu. Patnáct minut před koncem jsme udělali první chybu v obraně a vzhledem k tomu, že soupeři se povedla první akce v zápase, tak po střele zcela neobsazeného hráče prohráváme 0:1. Po chvíli soupeř zvýšil střelou po zemi z velké dálky na 0:2 a Matys usoudil, že se z nataženým stehenním svalem opravdu chytat nedá a tak předal rukavice a dres Filipovi, boty Mikovi a odešel na střídačku. Do konce zápasu se kromě několika našich střel z dálky už nic podstatného nestalo a tak jsme odešli poraženi. Dnes jsme nehráli špatně, ale přeci jen motivace už chyběla a to udělalo ten nepatrný rozdíl.
A teď k rozhodčím: Nejen, že nikdy nepískali, ale zřejmě ani nikdy rozhodčího neviděli, protože jinak není možné, aby po zapískání, kdy opravdu většinou nebylo jasné, co zapískali, nikam neukázali. Po každém odpískaném zákroku se sešel diskusní kroužek, kde si všichni aktéři vysvětlili, co se stalo a jak se bude pokračovat. Korunu všemu nasadili pět minut před koncem, když po našem rohu proletěl míč vápnem, rozhodčí zapískal a diskuznímu kroužku oznámil, že to byl faul na Jardu. Na to konto jsme mu tedy s úsměvem oznámili, že právě odpískal penaltu. To už ale úsměv z tváří pomalu mizel soupeři a tak si Jarda řekl o cenu fair play, když se vrátil do diskuzního pravidlového kroužku a řekl, že se ho nikdo ani nedotkl a tím hrozící penaltu odvrátil. A perlička nakonec: před zápasem si nechali vyplnit 2 zápisy a střelce gólů si psali na ruku. Po zápase jsme podepisovali zápis, který jsme vyplňovali pouze my, bez sestavy soupeře. Doufejme, že to byli jen nešťastníci z 8. ligy, co na ně vyšlo pískání a ne dva chytráci co nabízejí týmům, že za ně za peníze odpískají zápasy.
Komentáře
Přehled komentářů
Fakt mě pobavil argument, že když má náš hráč lisovky, že ho může zranit. Ty lisovky jsou totiž na tomto hřišti zakázané proto, aby nedocházelo k poškozování umělé trávy. Ale standardně se na mnoha jiných hřištích v lisovkách hraje. Tam pak nenastoupí???
A ti rozhodčení byli vysloveně směšní, to byla parodie :-)) Obrovské štěstí, že už o nic nešlo, protože v opačném případě by měli velké problémy s dokončením zápasu.
Nepovolená obuv
(Martin, 7. 6. 2016 11:48)