Nečekaně těžký boj
Před posledním zápasem byly karty rozdány zcela jasně: bod nám stačí na záchranu, v případě prohry nesmí zápas hraný souběžně na vedlejším hřišti skončit remízou. Tyto kalkulace jsme si ale nepřipouštěli, protože soupeřova bilance z posledních pěti zápasů 1 bod a score 1:21 dávala tušit, že se rozloučíme se sezónou pohodovou výhrou. Opak byl však pravdou. Už začátek naznačil, že to, co ukazují statistiky, nemusí být úplně směrodatné. Totiž tým co se soutěží proklopítal v sedmi hráčích, má najednou plnou střídačku a ještě k tomu někteří hráči v odlišných dresech ukazují nadstandardní kvalitu. Hned v úvodu zápasu jsme se dostali pod tlak, který jsme ustáli a mohli jsme hledat vlastní tvář. Směrem dopředu se nám nedařilo, branku jsme prakticky neohrozili a tak přišlo první varování v podobě soupeřovi prudké střely do břevna, kterou nádherně vypustil hráč v dresu T. Rosického. Toto varování ale nebylo dostatečné, protože v 15. min hodil Rosický prudký aut do vápna, kde se od někoho odrazil do naší brány a prohrávali jsme 0:1. Na druhé straně Tomáš trefil břevno, až se posunula branka, ale míč se od brankové čáry odrazil zpět do hřiště. A tak v posledních vteřinách první půle inkasujeme podruhé, když Rosický prostřeluje naší obranu a po dvojnásobné teči končí míč podruhé v naší bráně. V poločase to s vyhlídkou na naše body nevypadá vůbec dobře, a proto se stále více zajímáme o dění na vedlejším hřišti, kde je poločasový stav 2:0 pro Pirelli, tak alespoň víme komu fandit. Druhý poločas začal stejně jako první, naše nakopávané balóny dopředu nic nepřináší a kombinace se nám nedaří, naštěstí hrajeme stále velmi pozorně a hlavně obětavě v obraně, v čemž vyniká hlavně Filip, který po každém vypíchnutí míče dostane nakopáno od soupeře, který si nevšimne, že už nemá u nohy míč, ale Filipovu nohu.(podle aktuální zprávy z Motola nemá nic zlomené, pouze má tři dny chodit o berlích). Touto hrou nedovolujeme dát soupeři zřejmě rozhodující gól. Na vedlejším hřišti je to již 3:0 a tím pádem my začínáme být v klidu. Patnáct minut před koncem se Kuba stále více tlačí dopředu a svým důrazem dělá soupeřovým obráncům problémy, které vyústí v naše snížení po jedné z mála našich povedených kombinací. Při letmém pohled na vedlejší hřiště vidíme, že je stav už jen 3:2 a vyrovnání, které by nás poslalo do 7. ligy visí na vlásku. Vedlejší hřiště, ale zasáhlo do našeho zápasu zcela nečekaně, když jejich míč poskakoval před brankou našeho soupeře, hodně slabí rozhodčí hru nepřerušil a Kuba 10. minut před koncem vyrovnal. Od této chvíle jsme se soustředili na obranu, která po celý zápas fungovala zcela spolehlivě. Za zmínku stojí už snad jen to, že Filip sezónu Hanspaulky ukončil stejně předčasně jako sezónu ve velkém fotbale a to v obou případech po ráně do hlavy a krásná Tomášova střela v poslední minutě, kterou stejně pěkně chytil soupeřův brankář. Co dodat závěrem? Snad jen to, že další sezóna je za námi. Nebyla to úplně standardní sezóna, dvě kontumace, dva soupeři, kteří byli svojí kvalitou někde úplně jinde, nám nedalo moc příležitostí si zahrát vyrovnaný fotbal a sehrát se. Pozitivní je, že se vytvořilo nové jádro týmu s vazbami na další potencionální spoluhráče a tak se nemusíme strachovat o naší budoucnost.