Očekávaná prohra
V pondělí jsme nastupovali proti soupeři, o kterém jsme věděli, že pokud se sejde je zcela mimo úroveň šesté ligy protože svojí kvalitou patří do 2. - 3. ligy odkud byl administrativně přeřazen až do 8. ligy a teď se vrací . Na druhou stranu naše kvalita má díky novým hráčům stále stoupající tendenci a je jen otázkou času, kdy se sehrají na zvyknou si na fotbal na malém hřišti. Od první minuty jsme viděli, že soupeř se sešel a my, že budeme tahat za kratší konec. První tři góly jsme dostali po naší rozehrávce nakrátko a ztrátě míče ještě na naší polovině. Další dva po individuálních průnicích soupeřových hráčů přes dva až tři naše a následné přesné přihrávce před prázdnou bránu. V poslední minutě první půle snížil Mára pěknou střelou na 1:5, ale dříve než rozhodčí stačil zapískat konec poločasu jsme inkasovali pošesté rovnou z výkopu z půlky. Dělovka, před kterou jeden z obránců instinktivně uhnul, skončila za ne zcela koncentrovaným Matysem v bráně. Na začátku druhé půle měl výkop soupeř a dal nám najevo, že se o stejný kousek pokusí znovu. Nikdo z obránců si před míč stoupnout nechtěl, tak Matys alespoň dobře viděl a z velkou námahou vyrazil tuto netradiční rozehrávku na roh. O poločase jsme si řekli, že musíme přidat v osobních soubojích, a že ani soupeř od nás neočekává tvrdost jak při hodině tělocviku. Co nás ale překvapilo, bylo to, že na začátku druhé půle k žádným soubojům nedocházelo, protože soupeř vysunul brankáře z brány a přestal hrát fotbal a hrál s námi bago a dobře pět minut si jeho hráči pouze nahrával po celém hřišti, aniž bychom do toho jakkoliv zasáhli. Tímto se ale uspali a ve chvíli, kdy jsme získali míč my, tak jsme předvedli, že i my umíme zakombinovat a Filip s Kubou snížili na 3:6. Na to soupeřův kapitán zareagoval slovy „Nebudem z toho dělat drama“ a velmi rychle byl stav 3:8. My dokázali ještě Mikovou střelou korigovat skóre, ale poslední slovo patřilo znovu soupeři. Dnešní zápas nebyl o tom, jestli získáme nějaký bod, ale o zkušenosti, že nasazení a síla v osobních soubojích při Hanspaulce musí být minimálně srovnatelná jako v kvalitním přáteláku na velkém fotbale. Ve druhé půli to tak bylo. Hra se částečně vyrovnala, soupeřovi hráči si už nedělali doslova, co chtěli. A zajímavostí může být, že soupeřovi hráči ostřejší zákroky a pár faulů přijímali úplně v pohodě, protože na takový fotbal jsou, za léta strávená na fotbalových hřištích, zvyklí.