Po ostudném výkonu zasloužená prohra
Vrací se stará „dobrá“ Limita???
Sestava: Láďa, Matys, Honza, Jarda, Venca, Radek, Lukáš, Martin, Luboš, Fíďa
Branky: Láďa (as. Jarda), Láďa (as. Radek)
Tak tohle byla hodně studená sprcha. Po velmi slušném výkonu proti Vyzunku přišlo kruté vystřízlivění a návrat do reality. S fotbalem to mělo společného pramálo.
Na zápas 7. kola jsme se sešli ve stejné sestavě jako týden předtím, navíc doplněni o Fíďu. Arabské jsme měli co vracet z podzimu, takže nám nic nebránilo, abychom se poprali o další dva body. Jak se ukázalo, překážka se našla, dokonce dvě. Tou první byl soupeř, který měl ve svém středu několik šikovných hráčů. Tou druhou – a mnohem důležitější – byl náš výkon. Do zápasu jsme nevstoupili špatně, 3 minuty jsme soupeři nepůjčili míč. Jenže jakmile se tak stalo, hned jsme inkasovali. Luboš zapomněl, že by měl i bránit a soupeř toho využil – 0:1. Za dalších 5 minut téměř stejná situace, podpořená nedůsledným odkopem a prohráváme 0:2. Mezi dva góly soupeře se ještě vešla 1000% šance Martina, který ze 30 cm netrefil prázdnou bránu. Poločas jsme dochodili a spřádali plány, jak otočit pro nás nepříznivý výsledek. Bohužel pro nás soupeř nepřistoupil na naši taktiku a zákeřně běhal.
Přestávkové předsevzetí dávalo tušit, že by druhý poločas mohl být z naší strany i o běhání, nabízení se a podobných fotbalových věcech. V praxi to znamenalo jediné, naši tvrdou, důslednou a nekompromisní obranou procházel soupeř jak nůž máslem, takže za chvilku to bylo i díky Vencovu bránění na vzdálenost 5 metrů 0:4 a nebylo co řešit. Zápas se dohrával víceméně z povinnosti, protože všem na hřišti bylo jasné, že tento mač zaslouženě ovládne Arabská. K tomu jsme jim poskytli dostatek prostoru, takže konečné skóre 2:7 odpovídá dění na hřišti.
Zdá se mi, že čím víc se nás sejde, tím je fotbal z naší strany horší. Fotbal je o běhání, komunikaci, nabízení se, bojovnosti, technice. Je jasné, že každý je na tom trochu jinak. Nic to ale nemění na tom, že každý jednotlivý hráč musí v rámci svých možností nechat na hřišti maximum. Stát na hřišti 5 minut, neudělat rychlý pohyb, nepodstoupit jediný souboj (a když, tak téměř každý prohrát), nedůsledně bránit, to na to hřiště nemusíme chodit. Fotbal je kolektivní sport, to si uvědomme.
Na závěr si neodpustím poznámku – minule jsem tu psal, že jsme zachráněni. Po pondělku mohu říct zaplať pánbůh! Dál to raději nekomentuji!