V Hostivaři prostě neprohráváme
Dobrý výkon a zasloužená remíza
Sestava: Láďa, Matys, Petr, Honza, Radek, Jirka, Venca, Martin
Branky: Petr (Láďa), Jirka (Venca)
Povodňová kulisa nás přivedla na naše oblíbené hřiště do Hostivaře proti neznámému soupeři. Nebylo zdaleka jasné, zda vzhledem k okolnostem nebude muset být utkání odloženo, nakonec jsme dostali svolení utkání odehrát. Druhým problémem bylo, jak se v povodněmi zasažené Praze na hřiště dostat. Nakonec se to povedlo a mohli jsme se pustit do dalších bojů.
Podpořeni dobrými výkony v posledních kolech jsme se nebojácně pustili do soupeře. Dařila se nám kombinace, občas i nějaký ten rychlejší přechod do útoku, a tak jsme to byli my, kdo měl zpočátku lehce navrch. Vyústěním této naší aktivity byla nejprve šance Ládi, který se uvolnil a dostal se do dobré střelecké pozice, leč neuspěl. Ve druhé šanci už to dopadlo lépe. Láďa se kličkou zbavil soupeřova obránce, a když se chystal na střelu, ukopl mu míč razantně Petr a překvapený brankář nestačil zareagovat -1:0. Leč soupeř nebyl odevzdaný, spíše naopak. Měl ve svém středu dva šikovné hráče, kteří to s míčem evidentně uměli, takže i naše obrana musela prokazovat svoje kvality. A dařilo se, do žádné vážnější šance jsme soupeře nepustili a když, tak Matys si prodlužoval svoji sérii neprůstřelnosti. Poločas jsme tedy zvládli a vyhlíželi další bodový zisk.
Do druhého poločasu zcela logicky vstoupil aktivněji Lucián, my jsme se trochu zatáhli a dostali se pod tlak. Bylo to způsobeno i tím, že soupeř zapojil do hry i dobře hrajícího brankáře, čímž vytvářel přesilovkové situace. Paradoxně jsme však inkasovali z rychlého protiútoku. Soupeřův hráč se protlačil po naší levé straně a zhruba z 20 metrů vystřelil – prý nechytatelnou dělovku, já bych řekl, že chytatelnou, ale míč skončil v síti a Matysova neprůstřelnost se zastavila na 137 minutách. Od této chvíle se hra vyrovnala, oba týmy sice chtěli vyhrát, ale nechtěli ani inkasovat, takže se hrál sice pěkný fotbal, ale bez vážnějších šancí. Přesto se soupeř dostal do vedení a opět to bylo z naší levé strany. Soupeřův útočník se dostal až k brankové čáře, Matys proti němu trochu naivně vystartoval, míč šel zpětnou přihrávkou „na modrou“ a druhý útočník neměl problém trefit prázdnou branku. Zbývalo 6 minut do konce. Vyrovnání však na sebe nenechalo dlouho čekat. Pustili jsme se do útoku, Láďa vhodil aut na Vaška, ten zády k brance přihrává míč na nabíhajícího Jirku a za minutu je vyrovnáno. Do konce už žádna branka nepadla a tak utkání skončilo zaslouženou remízou.
Znovu jsme tedy v Hostivaři neprohráli, předvedli jsme velmi kvalitní a kolektivní výkon. Pokud se takto budeme prezentovat i nadále, nemuseli bychom se na podzim obávat záchranářských starostí, ale uvidíme.