Velký krok k záchraně s velkou dávkou štěstí
Gól v poslední vteřině přiblížil záchranu
Sestava: Láďa, Matys, Petr, Honza, Fíďa, Lukáš, Radek
Branky: Radek (Lukáš), Lukáš (Honza)
Během 5 dnů podruhé na stejném místě v Běchovicích, opět zápas s přímým konkurentem v boji o záchranu.
Soupeř na nás vyrukoval s jasnou taktikou, vpředu postavil urostlého útočníka, který měl za úkol získávat pro své spoluhráče palebné pozice, popřípadě sám využít své proporce a tlačit se do zakončení. Nutno dodat, že až na pár výjimek ho Petr s Láďou k ničemu nepustili. Celá obrana tentokrát působila dosti kompaktně a zodpovědně, i když důraz jako vždy u většiny hráčů chyběl. Opět se nám vydařil vstup do utkání, z první kloudnější akce padl gól – Lukáš střílí, míjí branku asi o dva metry, naštěstí se trefuje do místa, kde stojí Radek a ten šikovnou tečí skóruje. Od této chvíle měl západ stále stejný průběh – soupeř se snažil prorazit naše obrané bloky, my jsme vyráželi do rychlých protiútoků. Šancí však v první půli bylo pomálu.
Druhý poločas pokračoval v duchu toho prvního, pozorná obrana, tentokráte dosti pozorný Matys a i trocha štěstí přiváděli Starou gardu (která tedy zas tak stará nebyla) k trudomyslnosti. Přesto se mu nakonec píle vyplatila. Postupně se do útočení zapojoval i soupeřův brankář, což nám dělalo nemalé starosti. A 6 minut před koncem došlo k vyrovnání – Lukáš neuhlídal svého hráče, ten se uvolnil a jeho střela skončila v síti. Když už se zdálo, že i druhý start v Běchovicích skončí pro nás remízou, odčinil Lukáš veškeré své předchozí chyby. Zpracoval si aut a z otočky nekompromisně zavěsil. Hned nato rozhodčí zápas ukončil.
Pro soupeře trochu kruté, k nám se po dlouhé době otočilo štěstí čelem (klasik by řekl, že jsme mu šli naproti). Dva body pro nás téměř znamenají záchranu, o kterou nás může připravit kolaps Tatry v posledním kole.